Tarifa… zaslíbená to země každému evropskému kitesurfistovi. Tak to bylo před 10 lety a stále se tato iluze požívá „věrohodnosti“. Již před 10 lety jsem znala kitery, kteří v tomto větrném španělském městečku trávili celé léto – už od dubna. V této době tento sport teprve začínal být přístupný pro každého, hlavně díky vývoji, který umožnil bezpečnou jízdu a tak davy proudily na pláž a z ní, připoutaní ke kitu, do vody. Červenec a srpen je tu nejen hlava na hlavě ale také kite na kitu. Pokus o spočítání kitů, které se pohybují ve vzduchu je tak nemožný, skoro jako kdybyste se pokoušeli spočítat hvězdy na obloze.
Z Madridu do Afriky
Jelikož jsem pláže okolo Tarify a velmi větrné podmínky chtěla poznat též, vydala jsem se sem poprvé i s kamarády v roce 2014. V té době jsem byla na návštěvě u kamarádky v Madridu, která tam zrovna pobývala díky Erasmu. Na prodloužený víkend jsme si půjčili auto a vyrazili na 7 hodinovou cestu směrem k místu, kde se z evropského kontinentu dá shlédnout Afrika. Cestu tam jsme zvolili směrem na jih přes Granadu a Malagu. Bylo teplo a toto také sálalo z okolní vyschlé až pouštní krajiny, ve které se tu a tam objevily masivní architektonické projekty, bohužel nedokončené a již déle opuštěné - pozůstatky ekonomické krize.
Cesta pouští
Po úmorných a nekonečných hodinách, chtěli jsme totiž šetřit a tak jsme si vybrali auto bez klimatizace, jsme se dostali do impozantního města Granada obehnaného hradbami. Mimochodem, ani otevřená okénka nefungují. V této oblasti se vám dostane paradoxně teplejší vzduch zvenku, takže je radši necháte zavřené. V Granadě se určitě vyplatí strávit alespoň jeden den a projít si malé uličky, navštívit náměstíčka a obdivovat směs koloniální a arabské architektury. Pro snílky, se najde místo na hradbách, odkud můžete obdivovat vrcholky okolních třítisícovek pohoří Sierra Nevada.
Větrná Meka
Byl předpovězen silný vítr, a nás už to táhlo k moři, budíček byl, i po dlouhé večeři pod hvězdným andaluským nebem, velmi brzy. Nemohli jsme si dovolit propásnout vítr. Přece jenom jsme byli vzdáleni ještě nějakých 280 km od větrného cíle. Cesta skoro po pobřeží už nám utekla velmi rychle ani jsme se nenadáli a byli v středověkém kamenném městečku, z kterého sálá směs historie evropské i arabské. Vypadá to, jako by se všichni dali na kitesurfový business. Najdete tu obchod, školu anebo obojí v jednom jeden vedle druhého. Dokonce tu vznikli i malí producenti kitesurfového vybavení a od jednoho se nám podařilo koupit nové, avšak dosti levné vybavení.
Kde je kite nejlepší?
Oběd jsme si dali u pláže Balneário, kde se setkávají vody Atlantiku s vodami Středozemního moře. Je to místo, kde se tvoří obrovské vlny. Pár kitesurfistů bylo na vodě a evidentně si to užívali. Vítr v té době dosahoval rychlosti okolo 35 uzlů, takže doslova a do písmene létali hodně vysoko. Já jsem v té době nestála na prkně už asi půl roku a tak jsme se nakonec rozhodli počkat do dalšího dne. Následující den vítr opadl a byl na příjemných 20 uzlech, vydali jsme se tedy na jednu z nejznámějších pláží - Los Lances - která se táhne nějakých 8 km na sever od Tarify. Je to dlouhatánská pláž, avšak už v té době, a to jsme tam byli v prosinci, byla dosti plná. Upřímně jsem si ani nechtěla představovat, jak to tam vypadá v létě. Toto, tolika lidmi opěvované místo je sice větrné, ale nikdo už se moc nezmínil o velkých vlnách. Je tu obrovský a silný beach break, který vymílá koryta, takže když se snažíte vejít do moře, tak tu a tam najednou skoro spadnete nebo se potopíte, protože jste se právě ocitli mezi písečnými kosami. K tomu se snažíte jednou rukou neztratit kita z dohledu, držet ho ve stejné pozici a v druhé ještě přidržovat prkno. Když už se konečně dostanete za to nejhorší vlnobití, zaradujete se. Chvilková nepozornost se tu však nevyplácí, vlna zezadu vám vytrhne prkno z rukou a můžete začít znova.
Vlny či voda rovná
Vítr je tu buď side off-shore a nebo on-shore, předchozí historka je také z takového dne, kdy vítr přicházel od moře, z daleké Ameriky. Je to sice jistější varianta, nemusíte se bát, že vás vítr odvane do oceánu, na druhou stranu tento vítr umocňuje sílu a velikost vln. I na této pláži se však dá najít spot s rovnou vodou a to nedaleko Tarify v ústí řeky Jara, která tvoří spoustu písečných kos a je oblíbená mezi freestylisty. Jenže pozor, oficiálně tu kitesurf totiž povolený není. Za zmínění jistě stojí i pláž Valdequeros, podmínky jsou tu však podobné jak na Los Lances. Milovníci vln a big airu (skákání hodně vysoko) si tu určitě najdou svoje. Mě, víc jak místní kitesurfový spot, nadchlo městečko Tarifa, plné malých kavárniček a restaurací, které můžete objevovat v labyrintu úzkých uliček. Na dobré vlny je zajímavá pláž Getares, vzdálená asi 20 km na východ od Tarify a to hlavně když fouká z východu, to je vítr side on shore. Když vane ze západu, tak dosti poryvový a offshore, takže nevyjíždějte bez záchranného člunu.
Jak to tak bývá v těch kitesurfových začátcích. Jedete na spot, máte čas na 4 dny, z toho jeden den fouká až moc. Další si zvykáte na místní podmínky a zároveň si snažíte vybavit jak se na tom prkně vlastně jezdí. Třetí den je najednou nedostatek větru. No a poslední den jste si konečně zvykli, oprašujete již zvládnuté pohyby, ale to už musíte toto nádherné místo opustit. Takový průběh mělo kitování v mých prvních letech kitesurfové kariéry.
Kitesurfové lekce
Domluvíme vám velmi spolehlivé a sympatické učitele tak neváhejte a napište nám
Cílová skupina
Všechny úrovně
Začátečníci tu budou potřebovat více hodin, je tu hluboká voda, vlny a spousta lidí.
Jídlo
Paella s mořskými plody je číslo 1
čerstvé ovocné džusy
Ubytování
V malebném městečku Tarifa, kde se snoubí kultura španělská s maurskou,
nebo hotelích blízko pláže
Neopren
duben - říjen 3/2
listopad - březen 5/4
Vítr
Západní (Poniente) kite 9 to 15 m²
Východní (Levante) kite 7 - 9 m²
Spot
choppy, vlny, rovná voda
Nejlepší období
březen - říjen
… V příštím díle se s námi přenesete do magického Peru ...
Commentaires